Morálka a vlastenectví

Pravda vítězí

Pravda vítězí

Při srovnání první republiky a dnešního státu je obrovský rozdíl v myšlení obyvatel. Je to jistě i logickým vývojem, ale otázka, zda je tomu správně? Nebylo by lépe, kdyby lidé přemýšleli co se lásce k vlasti a morálky týče stejně tak, jak za první republiky? Máme ověřené od lidí, kteří zde žili, že tomu bylo opravdu zcela jinak než dnes. Lidé se nebáli postavit tehdy nacistickému Německu se zbraní v ruce. Dokonce i příslušníci SOS (Menu/armáda/SOS) považovali v případě nutnosti obětovat svůj život na ochranu vlasti jako samozřejmost. Mnozí lidé si Republiky vážili a také v tom duchu i pracovali, učili se a chovali se k ostatním slušně a ohleduplně. Lidé se nesnažili jen neustále nadávat a přemýšlet jak práci udělat co nejrychleji i za tu cenu, že ji provedou špatně. Už odtud se odvíjela taková velká síla ekonomiky první republiky. V té době platilo: "zlaté české ručičky". Naše výrobky byly velmi žádané v celém světě, právě díky snaze obyvatel, provést práci co nejlépe. A pokud by se někomu naskytla nabídka, zda raději za vysokou cenu svůj podnik prodá cizinci, tak raději na takovou nabídku nepřistoupil! (v té době obzvláště pokud by to byl např.Němec)

My chceme tyto hodnoty vyzdvihnout a prosazovat mezi lidmi. Jako silná politická strana a pak možná i vládní, bysme toto značně podporovali a prosazovali a jednali také v tomto duchu. Snažili bysme se mírně nasměrovat média a tisk, aby občas poukázal na tyto hodnoty a připomněl je.


Jak toho dosáhnout?
ČSOL - Československá obec legionářská je velká organizace, která se snaží na veřejnosti poukazovat a připomínat - dle faktů, období 1914-1938. Tedy převážně první světovou válku se zaměřením na vznik légií bojujících za svobodu a samostatnost svého budoucího státu. Dále pak období první republiky Československé. Jelikož z tohoto období čerpáme a bereme ho jako vzor, tak s ČSOL zcela souhlasíme a podporujeme. Někteří z našich řad jsou i členy ČSOL, která však nehraje politicky žádnou úlohu či roli.
Proto právě ČSOL významným způsobem ovlivňuje morálku a vlastenectví v tomto státě. Že jste o ní ještě neslyšeli? Počkejte na projekt LEGIE 100, který začíná právě po 100 letech od začátku války - 2014. Zde si můžete přečíst o spolupráci ČSOL s vládou.
Článek o spolupráci vlády s ČSOL
Další podrobnosti v násl. sekcích: Menu/Naše cíle/Propagace
Menu/Naše cíle/Změny



Suverenita, svoboda, spravedlnost, odvaha a bratrství


Z vystoupení Jindřicha Sitty na téma ,, Odkaz legionářů pro 21. století

Nesmíme být jen zahleděni do minulosti
Legionářský odkaz ze slavné minulosti známe. Mluvíme o něm, bylo o něm napsáno mnoho knih, učí se o něm ve školách, každý rok je připomínán při různých výročích. Ale je pro nás odkaz bratrů legionářů ještě dnes skutečně živý? Je skutečně živý pro naši zem, pro lidi této země? Položili jsme si někdy s plnou upřímností otázku, jak nás, legionáře vnímají dnes lidé v naší zemi?

Mnozí lidé o nás vůbec nevědí. My i naši zakladatelé jim jsme zcela lhostejní. Takových lidí přibývá. Další lidé nás považují za jakýsi archaismus. Jsme pro ně připomínkou dávné minulosti. Příliš dávné na to, aby se jí zabývali.

Jen pár lidí je jiných. Proč tomu tak je? Protože nás vnímají jako skupinu lidí, zahleděných do minulosti, žijící v minulosti, promlouvající jen o minulosti a nikoli o přítomnosti nebo budoucnosti. Většina lidí, tedy těch, kteří mají o naší existenci vůbec tušení, se domnívá, že jim máme co říci o minulosti, ale nikoli o dnešku a zítřku. Nemyslí si, že máme co říci k aktuálnímu dění, k dnešním problémům společnosti, k bolestem a trápením této země. Někteří lidé znají naši minulost, naše hrdiny. Ale neznají naše ideje, za které naši zakladatelé žili, bojovali a umírali.

Legie vznikly kvůli idejím

Je to paradox, protože právě legie vznikly kvůli velkým idejím, díky idejím, pro naplnění nejvyšších idejí. Bez idejí by legie neměly žádný smysl, nikdy by nic nedokázaly, nikdy by ani nemohly vzniknout. Ideje jsou tím skutečným, živým a nejpodstatnějším odkazem a také živoucí příčinou existence legionářské organizace.

Položme si otázku: Čeho by si dnes cenili naši bratři zakladatelé nejvíce? Toho, že na ně nezapomínáme nebo toho, že bojujeme za to, aby ideje, za které oni umírali, dokážeme obhajovat a dokonce snad i rozvíjet? Myslím, že odpověď je zcela jasná.

Ideje jsou nejdůležitějším a svým způsobem možná i jediným důvodem existence legionářské organizace.

Základní hodnoty, které ctili naši bratři zakladatelé, jsou velkými všeobecnými hodnotami lidskosti. Lidé, žijící podle těchto hodnot vedou národy a celé civilizace k dobru. Tyto ideje nacházíme v minulosti u největších postav lidských dějin. Ztotožnili se s nimi filosofové jako Platon, Sokrates či Aristoteles, stejně jako válečníci král Leonidas, Richard Lví srdce nebo z ne tak dávné doby generál Patton. Stovky let je ctili vladaři, zákonodárci, největší postavy naši euroatlantické civilizace, výkvět evropských rytířů, stejně jako zakladatelé svobodných Spojených států Amerických Georg Washington či Thomas Jefferson.

Tyto ideje, prověřené tisíciletími, stály při zrodu naší země, vedly naše bratry legionáře stejně jako prvního prezidenta, pana prezidenta osvoboditele, Tomáše Garrigue Masaryka.

Neuhájili jsme svobodu a suverenitu

První z těchto idejí, v učebnicích snad nejčastěji zmiňovaná, je suverenita. Připomeňme si, co pro legionáře znamenala. Znamenala, že o všem důležitém, co se týká našeho národa, našich životů, budeme vždy rozhodovat my sami, nebo prostřednictvím svobodně a demokraticky volených orgánů, na které máme přímý vliv, kde máme přímou možnost je jak zvolit, tak i odvolat. Znamenala, že nebudeme muset jen čekat a případně se třást, jak o nás rozhodnou jinde.

Zamysleme se bratři aspoň na malou chvíli a zkusme si poctivě odpovědět na otázku: Uhájili jsme suverenitu, za kterou naši bratři zakladatelé bojovali a umírali? Nezašli jsme příliš daleko v porevolučním opojení vším evropským? Jakkoli bylo toto opojení pochopitelné a široce sdílené… ale dokázali bychom dnes bez nejmenších obav pohlédnout do očí prvním legionářům a uměli bychom jim s klidným svědomím říci: váš odkaz jsme nezradili…? Opravdu? Mám o tom vážné pochybnosti…

Neoddělitelně se suverenitou byla spojena idea svobody, tedy jak svobodného státu, tak, či zejména - svobodného jedince. Svoboda myšlení, svoboda slova, svoboda konání. Svoboda, za kterou tak jako naši bratři legionáři od té doby za posledních sto let umíraly miliony hrdinů.

Svoboda, o které stále více lidí dnes říká, že ji pomalu, kousek po kousku opět ztrácíme. Nekonala se žádná revoluce, neproběhl žádný státní převrat, ale přesto svou svobodu znovu ztrácíme. Ztrácíme ji plíživě, zákeřně. Žádná jasně definovatelná skupina lidí dnes nepřichází, aby nás v jednom revolučním aktu uvrhla do otroctví. Svoboda je nám rozkrádána salámovou metodou, po malých kouscích. Pokud se bráníme, zloději svobody nám argumentují, že ty kousky svobody, o níž nás obírají, jsou tak malé, že se nemáme čeho bát. Na oplátku nám přece dávají jistoty a bezpečí… Jenže zapomínají dodat, že těch malých kousků svobody, které nám dnes a denně berou, jsou stovky, tisíce a že jsou nám navíc odebírány tak rychle, že nikdo z nás už ani nestačí vnímat, kde všude už byla naše svoboda poničena, rozebrána, rozprodána, vyvlastněna, vyhandlována.

Byly a jsou přijímány stovky a stovky zákazů, příkazů, regulací, direktiv, zkrátka stovky aktů omezování svobody.

Opět nám pokrytecky lžou. Opět nám opakují, že jsme prý svobodni a přitom dělají vše proto, aby nás o svobodu připravili.

Naši předci za svobodu umírali. Nejen legionáři, ale všichni čestní lidé se rvali za svobodu a obětovali se pro ni. Co bychom to byli za legionáře, kdybychom se nechali ukolébat iluzemi? Nesmíme být bratři slepí k tomu, že ztrácíme svobodu. Nemůžeme víc urazit své bratry zakladatele, než kdybychom ignorovali ničení idejí, za které oni položili životy.

Zlo nepřichází ve stále stejném, starém kabátě

Nenechme se zmást tím, že zlo dnes vypadá jinak než dříve. Velké zlo přece nikdy nechodí ve stejném kabátě. Nové zlo nyní nepřichází tak, jak ho někteří jednodušší lidé čekají. Nepřichází jako špatný malíř s knírkem a hákovým křížem na rukávě. Tento jeho kabát už každý zná. Nové zlo přichází v nových, lákavých podobách a tváří se – ostatně jako obvykle - jako bezpečí, jistoty.

Pro úctu k našim zakladatelům a jejich idejím, nechovejme se bratři jako špatní generálové, kteří jsou vždy připraveni jen na tu dávno minulou válku.

Suverenita a svoboda jsou dvě ideje, nejčastěji zmiňované v oficiálních textech. Poprávu. Je to základní dvojice legionářských idejí. Ta byla neoddělitelně spjata s další ideou, náležející k těm nejvyšším - se spravedlností. Jak řekl náš první prezident, prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk: „Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti.“

Spravedlnost mizí z naší země, zákony chrání krutost a nelidskost

Spravedlnost legionáři vnímali v konkrétních, každodenních projevech, například že společnost nenechá padnout na dno nikoho, kdo si objektivně nedokáže pomoci sám. Že společnost nedopustí, aby lidé byli olupováni o plody poctivé práce a to nikým, nejen zloději, ale ani špatnými politiky či úředníky. Že se lidé odvážně zasadí o to, aby naše země nebyla plundrována a rozkrádána. Že zákony budou přijímány po důkladném zvážení a v zájmu spravedlnosti.

Opět se ptejme a poctivě bratři zpytujme svědomí před hrdinnými zakladateli státu. Co je například dnes spravedlivého na tom, že dlužník zaplatí třeba dvacetinásobek, stonásobek nebo dokonce tisícinásobek svého původního dluhu? Co je spravedlivého na nemilosrdném ždímání lidí, či dokonce finanční likvidaci desítek tisíc lidí? Co je spravedlivého na zákonech, která tak nelidské jednání státu a soukromých vyděračů dovolí, ba dokonce ho ochraňují?

Když hovoříme o zákonech, oprávněně se mnoha lidem dnes zdá, že jsme u nás a v celé Evropě neuvěřitelně zhloupli. Proč? Protože najednou se nám pokoušejí namluvit, že k šťastnějšímu a spravedlivějšímu životu prý potřebujeme pořád víc zákonů, celé hromady zákonů. Zákonů je však nyní tak neuvěřitelné množství, že i soudci nejvyšších soudních orgánů přiznávají, že je už dnes nikdo nezná, protože to jednoduše není v lidských silách, dokonce je nikdo nedokáže ani spočítat, nikdo netuší, co by měl dodržovat a co ne. Navíc je většina zákonů napsána tak špatně a nesrozumitelně, že jim nerozumí ani ti nejvzdělanější právníci, natož laici, kteří by se měli podle nich řídit. Na katastrofální stav zákonů celá léta upozorňují i odborníci jako například předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Marně.

Obracíme se na cestu do pekla

Není se pak čemu divit, že řada lidí – a to rychle rostoucí řada lidí – říká, že sice ještě můžeme vycestovat za hranice země kamkoli se nám zlíbí, ale v ostatních ohledech se už nebezpečně obracíme na cestu do pekla, protože ani v minulém totalitním režimu neexistovalo tolik zákazů, rozkazů, regulací a omezení jako dnes.

Bránit spravedlnost, bojovat za spravedlnost, k tomu byla vždy a za každého režimu nutná osobní odvaha. To by pro nás, legionáře nemělo znamenat žádný problém. Odvaha legionářů byla od počátků našeho státu v mnoha ohledech legendární a je poprávu čtvrtou zásadní legionářskou ideou.

Prezident Masaryk řekl o odvaze nesmírně důležitá slova: „Bez osobní odvahy a odpovědnosti nelze dělat politiku opravdovou, demokratickou a lidovou.“

Zeptejme se proto opět bratři poctivě a bez příkras: Máme skutečně odvahu, hodnou našich zakladatelů, odvahu vstát a jít bojovat naše ideje? Bojovat za spravedlnost, která skomírá, za svobodu, která je nám rozkrádána, za suverenitu, která nám byla odebrána. Máme odvahu riskovat?

Nemusíme riskovat své životy jako naši bratři, ale riskujeme svůj pohodlný život, jistou navyklou míru klidu. Protože lidé, kteří pro své sobecké zájmy, nebo z hlouposti, či kvůli převažujícím špatným vlastnostem ničí nejvyšší hodnoty společnosti, nebudou jen nečinně přihlížet, jak jdeme proti nim bránit své ideály. Někteří z nich mají ekonomický vliv, jiní mají moc. Lekneme se jich? Nebo si dokonce budeme namlouvat, že se vlastně nic špatného neděje, že se nemusíme za nic prát? Vybereme si cestu lhářů, kteří si namlouvají, že situace není vážná, aby nemuseli nic dělat? Nebo cestu zbabělců a utečeme před odpovědností?

Nebo stejně jako naši zakladatelé vstaneme a půjdeme udělat pro tuto zem to, co je potřeba, bez ohledu na to, že přitom můžeme také dojít újmy? Každý sám se musí rozhodnout, kudy se vydá. Každý se musí rozhodnout svobodně a pak jít do toho s velkým srdcem, odvahou a obrovskou obětavostí, která nehledí na sebe, ale na své bratry.

Lidé hynou na nedostatek bratrství

Protože ke čtyřem zmíněným idejím - suverenitě, svobodě, spravedlnosti a odvaze – neodmyslitelně patří idea pátá. Tou je bratrství. Pro legionáře bylo bratrství poutem, vyzkoušeným a osvědčeným v situacích života a smrti. V situacích, kdy důvěra k druhému člověku, ke svým druhům, znamenala často rozdíl mezi životem a smrtí, bylo zásadní zapomenout na běžný lidský egoismus, aby jednotlivec dal přednost celku před sebou samým. Právě této schopnosti se všude na světě říká skutečné bratrství.

Ano, toto je pětice zásadních, nejvyšších idejí našich zakladatelů, bratrů legionářů. Připomeňme si je: suverenita, svoboda, spravedlnost, odvaha a bratrství. Jistěže najdeme více idejí, za které legionáři bojovali. Ale tato pětice je základní, nejznámější a také nesmírně důležitá pro dnešní dobu, protože právě tyto ideje dnes mnoho lidí vnímá jako velmi ohrožené.

Jen poslouchejme, pozorně poslouchejme, po čem dnes lidé volají, co hledají a mnohdy nenacházejí v naší zemi – hodnotné lidské vztahy, tedy bratrství, jehož absence ničí, deptá, destruuje společnost počínaje jednotlivci, přes rodiny, firmy, úřady, instituce až k vrcholům veřejné a státní moci.

Volají po spravedlnosti, která se z přetechnizované a v mnoha ohledech odlidšťované společnosti vytrácí.

Volají po svobodě, o kterou nepřicházíme žádným radikálním aktem, převratem nebo revolucí, ale pozvolna, působením obrovského množství omezení, regulací, zákazů, příkazů, mnoha zbytečných ústrků, vyhlášek, nepřehledných a špatných zákonů, atd.

A začínají také stále hlasitěji volat po uvážlivém návratu k větší míře státní suverenity, abychom si mohli o sobě opět rozhodovat sami.

Zbabělost je vědět co se má dělat a nedělat to

Kdo vyslyší tato volání? Nejsme snad my, legionáři už ze samé podstaty svého vzniku a svých idejí povinni slyšet a vyslyšet toto volání? A vyslyšet ho včas, dokud nebude na veškerou snahu o nápravu pozdě. Ano, je k tomu potřeba mít odvahu, jak jsme si řekli. Ale opět: kdo jiný by měl mít bratři odvahu, když ne my? Protože nemálo lidí ví, co by měli dělat, jak by měli protestovat, jak by se měli brát za svou svobodu, za spravedlnost, ale nemají na to dost odvahy. Jak říkal velký myslitel Konfucius: Zbabělost je vědět, co se má dělat, ale nedělat to.

Zkusme si představit, že tady s námi stojí zakladatelé, bratři, hrdinové legionáři. Zkusme si je vážně a živě představit tady s námi. A zkusme se jich zeptat: Co máme v této chvíli bratři dělat? Máme nechat ruce v klíně a spokojit se jen se vzpomínkami na vaše hrdinství? Nebo máme vstát a jít znovu bránit ideje, které jsou opět v ohrožení? Ideje, za které jste vy žili a padli?

Slyšíte jasnou a zřetelnou odpověď, kterou nám říkají? Já ano. Slyším ji také například ve slovech velikánů naší civilizace. Ve slovech Markuse Aureliuse: „Jen jedna věc je cenná na světě - aby člověk strávil život v pravdě a spravedlnosti.“ A geniálního Johanna Wolfganga Goethea: „Svobodu zasluhuje jen ten, kdo o ni každodenně bojuje.“

Protože jen pokud se budeme opět statečně brát za své ideje, pokud budeme s odvahou bojovat za suverenitu, svobodu, spravedlnost a to všechno v duchu neporazitelného bratrství, jen tehdy se můžeme oprávněně nazývat legionáři. Nesměli bychom se tak nazývat, kdybychom v situaci, kdy nám hrozí nesrovnatelně méně ústrků za naši odvahu než hrozilo bratrům zakladatelům, sklopili uši a zbaběle utekli od své povinnosti brát se za své ideály.

První legionáři, hrdinové, díky kterým máme svůj stát, nikdy nevnímali ideje, o kterých zde mluvíme jen jako nějaká obyčejná slova. Vnímali je s náležitou úctou a rozuměli velmi dobře jejich nekonečné hloubce. Někteří více rozumem, jiní spíše srdcem a další z nich svorně rozumem i srdcem. Ale pro žádného legionáře to nebyla jen obyčejná slova, kterými se bohužel pro tolik lidí staly tyto ideje dnes.

Je to jedním z hlavních důvodů krize, ve které se nacházíme. Nemyslím krizi ekonomickou, ale především krizi lidskou, krizi hodnotovou, krizi, která je zapříčiněna absencí idejí v lidských srdcích. Pojďme tedy dělat to, co od nás lidé mohou oprávněně očekávat. Pojďme oprášit své nejvyšší ideje, pojďme jejich oheň znovu rozžehnout ve svých srdcích a pojďme tento oheň a jeho světlo předávat dále lidem.

Nezapomínejme, že svět nikdy nemění masy, to věděli všichni moudří lidé. Svět vždy změnila hrstka statečných lidí, ke kterým se posléze odvážně přidala větší hrst.

Abychom nemuseli říct, že jsme kydali hnůj v Louisianě…

Generál Patton, jeden z největších generálů druhé světové války, řekl pozoruhodná slova, když vysvětloval své armádě, proč musí bojovat s Němci a vyhrát tuhle válku v Evropě. Vyjmenoval řadu pádných důvodů a nakonec si povzdychl a svým drsným, vojáckým slovníkem popsal poslední důvod, proč jít bojovat: „A nakonec musíme jít bojovat také proto, aby jste vy parchanti, až budete sedět za třicet let u krbu s vnoučkem na kolenou a on se vás zeptá „co jsi ty dělal dědečku za druhé světové války?“, aby jste mu nemuseli odpovědět, že jste kydali hnůj v Louisianě.“

Podobně bych řekl, že až se za dvacet, třicet let budou lidé pídit po tom, co dělali legionáři ve chvílích nového plíživého ohrožení naší země, aby nebylo v análech historie zaznamenáno jen to, že legionáři tyto těžké chvíle národa tentokrát – na rozdíl od svých hrdinských předchůdců - proseděli u babských televizních seriálů.

Tohle je bratři největší a nejdůležitější odkaz našich zakladatelů pro nás, pro legionáře v 21. století: Vstaňte a bojujte za ideály, za které jsme my bojovali a umírali. Za suverenitu, za svobodu, za spravedlnost. Odvážně a jako praví bratři.

Navrhuji proto bratři, abychom touto konferencí vstoupili do nové etapy legií. Do etapy, kdy pevně opřeni o minulost napřeme všechny síly a prostředky na obranu legionářských idejí v přítomnosti, stejně jako naši bratři zakladatelé. Pro budoucnost nás všech, pro budoucnost naší země.



Projev na konferenci v sobotu 23.11.2013, bratr první místopředseda ČsOL Jindřich Sitta

Zdroj: http://www.deniklegie.cz/domains/deniklegie.cz/index.php/ideje/2441-svoboda-odvaha-bratrstvi-suverenita-a-spravedlnost-velmi-aktualni-odkaz-legionaru-pro-21-stoleti
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one